Moták lužní hnízdí v otevřené rovinaté nebo zvlněné krajině s travinami nebo křovinami, méně často ve stepi a v posledních letech zejména v Evropě stále častěji v kulturní zemědělské krajině. Hnízdní biotop tvoří louky, pastviny, pole (s obilovinami, řepkou a pícninami) nebo pole ležící ladem, vřesoviště, močály a bažiny, rašeliniště a méně často rozvolněné stromové či keřové porosty s dostatečným podrostem bylin a trav (Cramp & Simmons 1980; Glutz et al. 1989; Jaszcz & Wojciak 1993; del Hoyo et al. 1994; Tóth 2002; Millon et al. 2004; Poprach 2016).

V období let 1937–2015 bylo v České republice lokalizováno 1 850 hnízdících párů motáka lužního, u nichž je znám hnízdní biotop. V přírodních biotopech hnízdilo 22 % a na polích 78 % populace motáka lužního. Na louce bylo situováno 23 hnízd (1,2 %), na pastvině 6 hnízd (0,3 %), v mokřadu 272 hnízd (14,7 %), v ruderálu 76 hnízd (4,1 %), v rozvolněném stromovém porostu (neudržovaný sad nebo okraj lesa) 25 hnízd (1,4 %) a na polích 1 448 hnízd (78,3 %). Specifický hnízdní biotop představuje rozvolněný porost dřevin (sad, okraj lesa), v němž v období let 1978–2012 bylo umístěno celkem 25 hnízd, z toho v letech 2004–2012 se 20 hnízd nacházelo v rozvolněném zanedbaném ořechovém sadu u Božic (okres Znojmo) s dominantním podrostem ovsíku vyvýšeného pravého (Avenula elatius). V polních biotopech byla hnízda motáka lužního v období let 1970–2015 umístěna v těchto kulturách: 977× pšenice (ozimá), 119× ječmen (jarní a ozimý), 95× pícniny (jetel, jetelotrávy, směska, vojtěška), 45× řepka, 43× žito, 15× jílek, 5× tritikále, 2× oves a 1× kostřava červená (Poprach et al. 2016).

Autor: Karel Poprach