Klimatické vlivy

Na úspěšnost hnízdění motáka lužního může mít negativní vliv dlouhodobý déšť nebo silný vítr. Nadměrné či vytrvalé srážky negativně ovlivňují průběh hnízdění zejména v přírodních biotopech (mokřady, ruderály), kde častěji dochází k podmáčení lokality a hnízda a k jeho následnému opuštění. Oproti tomu zemědělská zorněná půda má lepší vsakovací schopnosti a hospodaření na ní se provádí většinou tam, kde k dlouhodobému podmáčení nedochází. Silný vítr v kombinaci s přívalovým deštěm zapříčiňuje polehnutí porostu (plodiny) v okolí hnízda a překrytí hnízda porostem. Pokud se na hnízdě nacházejí vejce nebo malá mláďata, rodiče takto překryté hnízdo opouštějí. Odrostlá mláďata jsou však schopna bariéru z polehlé vegetace překonat a rodiče je dále krmí.

Predace

Predace se významně podílí na úspěšnosti hnízdění motáka lužního. Bývá vyšší v přírodních biotopech, které jsou v krajině zastoupeny v malém rozsahu v podobě refugií, a to ve srovnání s rozsáhlými homogenními celky zemědělských kultur. Predační tlak významně narůstá v letech s nedostatkem hraboše polního, který tvoří hlavní potravu většiny predátorů. Při gradaci hraboše polního je predační tlak naopak minimální. V řepce po jejím vzrůstu a zapojení porostu motáci k hnízdu pronikají pomocí vytvořeného „tunelu“, čímž mají znesnadněný přístup i opuštění hnízda.

Sklizňové práce

Při hnízdění motáka lužního v zemědělských kulturách jsou hnízda s vejci či mláďaty ohrožena zemědělskou technikou při sklizni plodiny. Ohrožena jsou i vyvedená mláďata rozlezlá či ukrytá v porostu v okolí hnízda nebo nocující v plodině, pokud sklizeň probíhá v nočních hodinách. Během sklizně v noci však mohou být usmrceni i dospělí jedinci nocující na zemi v porostu z důvodu oslnění přijíždějící zemědělskou technikou, neboť obdobně jako zvířata v noci při oslnění na kraji silnice neodletí nebo neutečou a naopak se vrhají do světelného zdroje. Problematické je hnízdění v pícninách (vojtěška, jetelotrávy), které na počátku hnízdění dosahují z plodin nejvyššího vzrůstu a motáci lužní je proto k hnízdění využívají. Vzhledem k časné sklizni těchto kultur v druhé polovině května a počátkem června (v průběhu roku sklizeň probíhá až 4×) zde dochází k největším ztrátám. Pokud není hnízdo označeno a obsečeno, ztráty dosahují 100 %. Výhodou jsou roky s takovými klimatickými podmínkami, kdy jsou pícniny koseny již v první polovině května, motáci v nich nestihnou zahnízdit a pro umístění hnízda si zvolí bezpečnější porost. Koncem června a počátkem července se začíná kosit ozimý ječmen a řepka olejka. Hnízdící páry zde bez zásahu člověka rovněž nestihnou vyvést mláďata, tyto plodiny však nejsou motáky lužními pro hnízdění upřednostňovány. V závislosti na letních teplotách a regionu probíhá v průběhu celého července a v první polovině srpna sklizeň ozimé pšenice, v jejíž porostech motáci lužní hnízdí u nás nejčastěji. V této plodině dochází k vysečení hnízd v závislosti na klimatických podmínkách, regionu a časnosti zrání.

Úmyslné zabití

Navzdory přísné ochraně dochází u motáka lužního a jiných druhů dravců jednotlivě k nezákonnému odstřelu. Stejně negativní a závažné je ničení vajec člověkem nebo usmrcení mláďat na hnízdě či v jeho okolí. Toto jednání vychází z mylného přesvědčení, že se dravci významně podílejí na úbytku lovné zvěře. V tomto pohledu jsou ignorovány tři významné skutečnosti. Nejvýznamnější vliv na úbytek lovné zvěře v krajině má současný způsob velkoplošného zemědělského hospodaření, kdy pod zemědělskou technikou hynou každoročně stovky a případně tisíce jedinců zvěře (daň za používání moderní výkonné zemědělské mechanizace). Zastoupení biotopů v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině není dostatečně diverzifikováno. Aplikovaná chemická ochrana zemědělských kultur v konvenčním zemědělství (např. do pšenice zemědělci vyjíždějí s chemickými přípravky 5–8×) se významně podílí na úbytku potravních zdrojů pro zvěř. Vliv dravců na zvěř, zejména v případě motáka lužního, je minimální. Dravci při lovu samozřejmě nerozlišují druh, který loví, soustředí se ale na nejdostupnější a nejpočetnější druhy kořisti, přičemž v zemědělské krajině je nejčastější potravou většiny dravých ptáků hraboš polní.

Autor: Karel Poprach