Monitoring

Monitoring motáka lužního je základním předpokladem k úspěšné ochraně hnízd. Nejdříve je nutno vytipovat a dohledat lokality s pozitivním výskytem motáka lužního v době hnízdění. Vhodným obdobím je polovina května, kdy probíhá tok, stavba hnízda a krmení samice samcem. Tokající ptáci však mohou později zahnízdit jinde. V období inkubace vajec se motáci lužní na hnízdišti chovají velmi nenápadně, kdy i 2–3 hodinové čekání nemusí přinést výsledek. K vyšší aktivitě motáků na hnízdišti dochází později v období krmení mláďat na hnízdě. Ovšem i tehdy u jednotlivě hnízdících párů, pokud se chovají nenápadně, může hnízdění ujít pozornosti. Chování ptáků na hnízdišti je individuální. Hnízda některých párů lze dohledat poměrně snadno, u ostražitějších párů je dohledání hnízda naopak velmi komplikované, může trvat i 1–2 dny, nebo pokud je terén např. nepřehledný, hnízdo nemusí být nalezeno. Snazší je lokalizovat hnízdní semikolonii než jednotlivě hnízdící páry.

Při monitoringu pozorujeme motáky nejlépe z vyvýšeného bodu v krajině. Pro dohledání hnízda je důležitý moment, kdy samec přilétá s potravou, kterou následně předává samici v letu nebo na zemi (viz kapitola Sociální chování). Poté samice s kořistí usedá obvykle na zem mimo hnízdo, kde dochází k úpravě potravy trvající asi pět minut a poté samice letí s potravou na hnízdo. Tato fáze je pro dohledání hnízda zásadní a její promarnění může znamenat další hodiny čekání na přílet samce s novou kořistí. Pokud samice inkubuje vejce, přinesenou potravu pozře mimo hnízdo a vrací se na hnízdo většinou se stavebním materiálem. Pro dohledání hnízda je potřebné si dobře zapamatovat styčné body na lokalitě a v krajině, pomocí nichž je možné hnízdo dohledat (na zobrazení těchto bodů, např. v poli, mohou mít vliv i světelné podmínky). Přímé dohledání hnízda je vhodné provádět ve dvou osobách, kdy jeden pracovník hnízdo přesně lokalizuje a pomocí vysílačky nebo mobilního telefonu k němu navede kolegu. Do blízkosti hnízda v zemědělské kultuře doporučujeme dojít po vyjetých kolejích od zemědělské techniky. Takto dochází k minimálnímu sešlapání zemědělské plodiny a současně je minimalizováno vytvoření pachové cesty pro predátora. Hnízda se snůškami nedoporučujeme kontrolovat, pokud to není nutné z důvodu ochrany hnízda. Dohledané hnízdo nenápadně označíme tyčí z důvodu jeho další kontroly a ochrany, nejlépe v určité vzdálenosti od hnízda, např. v poli ve vyjeté koleji. S lokalizací hnízda seznámíme uživatele půdního bloku.

Ochrana hnízd motáka lužního se neobejde bez spolupráce se zemědělci, v jejichž polích a plodinách jsou hnízda situována. Pro dohledání uživatele půdního bloku je vhodné u nás využít veřejný registr půdy – LPIS. Spolupráce se zemědělci je ve většině případů dobrá a vstřícná. Pro ochranu hnízda je nutné zjistit přibližný termín žní a dle něj použít adekvátní metody ochrany.

Metody ochrany hnízd

Pachový odpuzovač

Proti predaci srstnatými predátory je možno hnízdo chránit použitím pachového odpuzovače v tabletách nebo pomocí látky napuštěné tekutým odpuzovačem. Efektivita a účinnost tohoto opatření kolísá v závislosti na dostatku potravy v krajině (gradaci hraboše polního) a odvíjející se intenzity predačního tlaku. Pokud je v krajině potravy nedostatek, predována jsou i pachově zabezpečená hnízda. Pro ochranu hnízd jsme používali tablety přípravků Naftalín, Invet, Karbola, které se však v současnosti nevyrábějí. Nyní je možné použít přípravky Hagopur a Hukinol na bázi kyseliny mléčné. Vhodná a účinná je aplikace pachového odpuzovače v kombinaci s některou z dalších metod ochrany, např. oplocením hnízda.

Oplocení hnízda

Velmi účinnou metodou je vytvoření fyzické bariéry v nejbližším okolí hnízda pomocí oplůtku, kterým je hnízdo vyznačeno v terénu a jenž zabraňuje rozlézání mláďat do okolního porostu v období žní. Vytvoření fyzické bariéry kolem hnízda je i efektivní způsob ochrany hnízda před predátory. Přestože samotný oplůtek je pro predátory snadno překonatelný, jeho přítomnost v krajině a lidská pachová stopa nutí predátory k opatrnosti. Pro vytvoření oplůtku používáme pletivo s úhlopříčkou oka maximálně 13–14 mm. Pletivo s většími oky o úhlopříčce 17–19 mm je nebezpečné, neboť starší mláďata se snaží pletivo překonat, větším okem mohou prostrčit běhák a následně může dojít k jeho přelomení (bylo zaznamenáno ve dvou případech). Osvědčila se ohrádka kolem hnízda ve tvaru čtverce o půdorysu 2 × 2 m a výšce max. 1 m. V tomto prostoru usadíme do země čtyři kolíky, které po obvodu ohradíme pletivem. Ve spodní části ohrádky je nutno zabezpečit, aby pletivo bezprostředně přiléhalo k zemi. V horní části ohrádky je vhodné pletivo vychýlit do vnitřního prostoru hnízda, čímž mláďata, pokud nedosáhla vzletnosti, mají ztíženo opuštění hnízda. Na hnízdě u frekventovanější komunikace je vhodné z důvodu předejití prozrazení hnízda výšku pletiva snížit na úroveň okolního porostu. Z důvodu vysokých ztrát na Vysočině predací prasetem divokým jsou zde používány zpevněné prkenné ohrádky pobité pletivem, složené ze čtyř samostatných bloků, každý o délce 2 m a výšce 1 m, které jsou vůči praseti divokému odolnější (jejich výroba je však nákladnější a manipulace s nimi v terénu složitější). Oplocení hnízd provádíme v době, kdy jsou na hnízdě malá či odrostlá mláďata. Hnízda s vejci je vhodné oplotit jen v případě bezprostředního ohrožení hnízda (např. při žních), neboť u citlivějších párů může dojít k opuštění hnízda. Pokud jsou na hnízdě přítomna mláďata, samice se většinou po oplocení hnízda brzy na hnízdo vrací. Oplocení provádíme za vhodného počasí bez deště. Rizikovým faktorem je období (trvající cca 1–2 dny), kdy plně opeřená mláďata ještě nedosahují vzletnosti, některé z nich překoná ohrádku a na lokalitě současně probíhá sklizeň plodiny. Za těchto okolností může dojít k vysečení mláděte. Tyto případy nejsou časté a většinou takto bývá vysečeno pouze jedno mládě z celkového počtu mláďat. Proto je vhodné, aby uživatel pozemku byl seznámen s počtem mláďat na hnízdě, přede žněmi počet mláďat zkontroloval a případně mládě mimo hnízdo dohledal a vrátil zpět do ohrádky. Při žních na lokalitě je vyznačené hnízdo zemědělci obsečeno. Odstranění ohrádky provádíme až po vyvedení posledního mláděte z hnízda. Jelikož se mláďata po vyvedení z hnízda a dosažení vzletnosti na hnízdo vracejí, ohrádka pro ně vytváří bezpečný prostor zejména v případě žní během noci, kdy mohou být i po dosažení vzletnosti v porostu vysečena. Proto je vhodné ohrádku kolem hnízda ponechat až do doby, kdy se mláďata trvale zdržují mimo hnízdo nebo do žní. Bezprostředně před sklizní je vhodné hnízdo v pokročilém stavu hnízdění raději nekontrolovat, pokud to není nutné např. z důvodu dohledání mláďat v porostu v okolí hnízda. Vzletná mláďata při kontrole hnízdo opouštějí a následně usedají do porostu, kde mohou být mechanizací vysečena.

Obsečení hnízda

Mezi další metodu ochrany hnízd patří jejich obsečení při sklizni plodiny. I když je při sklizni kolem hnízda ponechána větší neposečená plocha (např. 50 × 50 m nebo 100 × 100 m, zejména u pícnin), metoda nemusí být efektivní, neboť menší neposečené plochy vyhledávají predátoři jako úkryt a potravní zdroj a dochází zde ke zvýšenému predačnímu tlaku. Obsečení hnízda je nejvhodnější provádět v kombinaci s pachovou ochranou a oplocením hnízda. O. Suchý (in litt. 2000) na základě svých zkušeností uvádí, že na 49 jím kontrolovaných hnízdech do roku 1997 by bez ochranářských zásahů vylétla mláďata pouze na dvou hnízdech.

Přenos mláďat

Další z možností při sklizni plodiny je přenos odrostlých mláďat do blízkého porostu v okolí hnízda (přírodního nebo v případě zemědělské kultury později koseného), a to až do vzdálenosti 200 m. Rodiče přenesená mláďata po čase najdou a dále krmí. Je však žádoucí bezprostředně ověřit úspěšnost transferu. Riziko metody je, že nějaký čas přenesená mláďata nejsou pod kontrolou a ochranou rodičů a mohou být predována.

Odložení sklizňových prací

Odložení sklizňových pracích v porostech s hnízdy motáků lužních až do doby vzletnosti mláďat je optimální metoda. Je však závislá na okolnostech a dobré vůli zemědělců. Nachází uplatnění spíše u hospodářů s většími výměrami plodin, kdy mohou sklízet jiné plodiny. Optimální je uplatnit tuto metodu v kombinaci s oplocením hnízda a s pachovým odpuzovačem.

Negativní klimatické vlivy

Po nepříznivých klimatických vlivech (dlouhodobý déšť, silný vítr) je vhodné provést kontrolu hnízda. Pokud došlo k jeho překrytí okolním porostem a na hnízdě se nacházela vejce nebo malá mláďata, je potřeba upravit či odstranit porost, který překrývá hnízdo a rodičům zabraňuje v příletu na hnízdo.

Zřídka používané metody ochrany

Obložení hnízda bodláky a trnitými dřevinami (akát, šípek, trnka) slouží k ochraně hnízda před predátory. Metoda je méně účinná a doporučujeme ji použít příp. v kombinaci s některou z výše uvedených metod. Jednou z možností ochrany je zamezení sklizně plodiny v noci na lokalitách s krátce vyvedenými mláďaty, kterým při noční sklizni hrozí vysečení. Pokud jsou přímo ohrožena mláďata na hnízdech (např. vandaly, neochotou vlastníka pozemku apod.), je možné je odebrat a přiložit do jiných hnízd v přírodě nebo převést do záchranné stanice, kde jsou dokrmena a později vypuštěna do přírody. K realizaci výše uvedených metod ochrany hnízd je nutné být držitelem výjimky z ochranných podmínek motáka lužního, které vydává příslušný orgán ochrany přírody.

Dotační programy

Jedním z hlavních témat zemědělské politiky je řešení negativních dopadů zemědělství na krajinu a životní prostředí. V období let 2009–2015 byl moták lužní zařazen do ,,kontroly podmíněnosti“ (Cross Compliance) se specifikací podmínek ochrany dotčených a ohrožených druhů zemědělskou činností. Systém kontroly podmíněnosti byl v roce 2003 iniciován reformou „Společné zemědělské politiky“ a stal se klíčovým prvkem k vyjednávání o zachování evropských dotací v zemědělství. Od 1. 1. 2009 je v České republice vyplácení přímých podpor a dalších vybraných dotací podmíněno plněním standardů Cross Compliance. V případě, že žadatel o dotace tyto podmínky nedodrží, může mu být dotace snížena nebo neposkytnuta. Kompenzačním a finančním nástrojem se staly agroenvironmentální programy spojující zemědělské a environmentální hledisko. Jsou využívány pro ochranu, udržení a aktivní tvorbu přírodě blízkých oblastí a zachování druhů zemědělské krajiny v rámci Společné zemědělské politiky a jsou zakotveny v legislativě členských států Evropské unie. Cílem těchto programů jako dotačních titulů Ministerstva zemědělství je podpořit takové způsoby hospodaření na zemědělské půdě, které jsou ve shodě s ochranou a zlepšováním životního prostředí a krajiny.

Autor: Karel Poprach